Horolezkyně-1.díl

14. dubna 2012 v 17:19 | Saki/Kiko |  Horolezkyně

V Coloradu byli nádherné hory,přímo božské.Šplhat jsem začala ve čtyř letech,poprvé mě přemluvil táta.Přišla mi to jako zábava,víc a víc jsem se zdokonalovala.Začala jsem chodit na kroužek a zajímalo mě jen to,za ten čas jsem si ani neuvědomila že táta umírá.Přestala jsem se tomu věnovat,uzavřela jsem se do sebe.
14.Července úterý
Každý den dělám to samé.Vstanu,jdu si vzít snídani.Pak jdu ven a v bistru se najím,na večeři jsem doma a chvíli si čtu.Jdu spát.Možná bych mohla zajít k Vic.Neee....blbej nápad.
Zavřela jsem propisku a deník schovám na tajné místo v prádelníku. ,,Alex mohla by jsi říct Jeremymu aby si došel uklidit to prádlo co má na sušáku?" zeptala se mě mamka,usmála se a zavřela mi dveře od pokoje.Povzdychla jsem a kopla do protější zdi,zed' Jeremyho.Te naštvaně zabručel a taky kopnul do zdi.Z poličky mi spadla fotka táty,sebrala jsem ji a opatrně položila na místo. ,,To je takovej...." napadalo mě tisíce slov,ale ani jedno jsem nepoužila. ,,Večeře!" řvala mamka ze zdola,oblékla jsem si chlupaté pantofle a odklopýtala dolů. ,,Jsou hranolky s kaší" usmála se mamka a nandavala večeři na talíře. ,,Kaše" zamumlala jsem ironicky a sedla si ke stolu.Jeremy přišel za chvíli.Bylo opět ticho jako vždycky,to ticho zkončilo když děda přišel domů.Zrovna jsem dojedla a tak jsem umyla nádobí a pozdravila dědu. ,,Ahoj Lexi." usmál se děda a položil malou krabici na stůl, ,,Co to je?" zeptal se Jeremy a už rozbaloval krabici. ,,Ne ne,to je pro Lexi" usmál se děda a popostrčil krabici blíž ke mě. ,,Pro mě?To jsi nemusel dědo." usmála jsem se vděčně a nožem rozbalila krabici.Byla to horolezecká výstroj,opustila jsem helmu a hned jsem zakrila slzy.

,,Alex,ted' se koukej" usmál se táta.Začal pomalu šplhat a já chtěla taky. ,,Takže,tady si připevníš kolík," usmál se táta a raději to udělal za mě. ,,A ted' budeš pomalu lést" řekl, ,,A co když spadnu?" řekla jsem vyděšeně. ,,Neboj se,kdyby se něco stalo máš tu kolík a...mě." řekl a to byl můj první den horolezení.
Ach,moje vzpomínka. ,,Ne..." zašeptala jsem a utekla do pokoje kde jsem se zamkla.Vlezla jsem si pod peřinu a poplakala si.Proč chtěl abych se znovu vrátila ke svému koníčku?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *El *El | Web | 14. dubna 2012 v 17:23 | Reagovat

super:)

2 Monys Noimy Monys Noimy | Web | 14. dubna 2012 v 17:56 | Reagovat

těším se na další :) pěkně napsané :) končí to napinavě :D to miluji a ta pisnička :D tany :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama